Dvanáct evropských zemí sdílí společnou měnu, euro. Země eurozóny se zavázaly dodržovat fiskální pravidlo – nemít deficit rozpočtu větší než 3 % HDP – zvané Pakt stability a růstu. Toto pravidlo má zajistit, aby některé země nepoškozovaly svojí nezodpovědnou fiskální politikou – skrze společnou měnu – ostatní členy eurozóny.
Politické strany poslaly své zástupce do mezistranické komise pro důchodovou reformu. Jejím úkolem je nechat spočítat ekonomické dopady variant předložených jednotlivými stranami. Komise najala několik odborníků, kteří počítají jednotlivé varianty. Mám tu čest jako člen komise za ODS dohlížet na to, aby najatí odborníci správně počítali zadané varianty – v případě ODS tzv. rovný důchod.
EU plánuje příjmy a výdaje standardně v pětiletkách (1) nazývaných finanční perspektiva (finanční rámec). Perspektiva předurčuje, kdo bude čistým plátcem v EU a kdo čistým příjemcem. Ani perspektiva, ani konkrétní roční rozpočet neurčují přesně, kdo bude kolik z EU dostávat, ale nastavením pravidel pro přidělování peněz to do značné míry předurčují. Současná pravidla jsou dojednána do roku 2006. Nyní probíhají jednání pro finanční rámec 2007-2013. Debatu o chystané finanční perspektivě lze považovat vedle debaty o návrhu Evropské ústavy za klíčový moment pro budoucnost Evropské unie, za test schopnosti členských zemí hájit národní zájmy.