Návrh evropské ústavy předložený Konventem a projednávaný na Mezivládní konferenci EU není zdaleka jen shrnutím dosavadního smluvního uspořádání do jednoho přehlednějšího dokumentu. Ve skutečnosti znamená výrazný přesun mnoha nových pravomocí na Brusel, kromě jiného i změny v oblasti daní.
Prezident republiky vetoval zákon o státní sociální podpoře, který byl součástí balíku zákonů odhlasovaných parlamentem v rámci reformy veřejných financí.
V balíku zákonů přijímaných v rámci vládní reformy veřejných financí byla přijata i novela zákona o dani z příjmu, do níž byl začleněn paragraf, který říká, že nově lze od daňového základu odečíst příspěvky zaměstnance odborové organizaci do výše 3000 korun ročně (podobně jako dnes může každý odečíst položku na dítě či dary na dobročinnost). To znamená, že poplatník, pohybující se v nejnižším příjmovém pásmu zdaňovaném 15 % může takto uspořit 450 korun ročně.
Jednou ze součástí vládní reformy veřejných financí je zvýšení sazeb sociálního a zdravotního pojištění pro živnostníky. Vláda tím chce docílit toho, aby být "osobou samostatně výdělečně činnou" (OSVČ) bylo daňově stejně nevýhodné, jako být zaměstnancem. Toto opatření má však vedlejší efekt v nárůstu vládních výdajů. Náš fiskální systém je totiž nastaven tak, že čím větší jsou odvody na sociální pojištění, tím vyšší jsou sociální výdaje. Liberální alternativou by bylo naopak přiblížit zdanění zaměstnanců na úroveň zdanění živnostníků. Takový krok by automaticky vedl i ke snížení veřejných výdajů.
Jméno Aloise Rašína je po první světové válce neodlučně spjato s deflační politikou.
Česká republika v červnu v referendu schválila Smlouvu o přistoupení. V ní jsme mj. kývli na to, že mnoho oblastí, o kterých Česká republika dosud rozhoduje samostatně jako suverénní stát, bude postoupeno do pravomoci evropských orgánů. Současně jsme odsouhlasili, že v nejdůležitějším rozhodovacím orgánu EU, Radě ministrů, budeme disponovat 12 hlasy z 321, tedy 3,7 %.
Vláda přichází s reformou veřejných financí. Nebude-li reforma provedena, hrozí, že nebude do deseti let na důchody, vzkázal odborářům premiér Špidla. Jak vyplývá z vládního materiálu "Koncepce reformy veřejných rozpočtů," vláda chce během let 2004 až 2006 zvýšit daně o 71 miliard a zkrátit výdaje o 199 miliard. Celkové břemeno reformy tedy má dosáhnout 270 miliard.
10.7. 10:43, Hanák
Jaký je Vás názor na přijmutí EURA, kdy budeme na novou měnu připraveni?
Myslím si, že problémy, které má dnes Německo, jsou do značné míry způsobené přijetém eura. Kdyby Německo potácející se v recesi mělo marku, ta by oslabila proti ostatním měnám, což by pomohlo německému exportu a pomohlo by dostat zemi z recese. Euro kvůli německým problémům neoslabuje proto, že na jiných koncích eurozóny (Řecko, Irsko,...)existuje hospodářský růst, který tlačí na posilování eura. Myslím si, že euro jako jednotná měna nepsauje na velmi velkou a místně rozdílnou ekonomiku, jakou je Evropa jako celek. Nemyslím si, že by pro ČR bylo výhodné přijmou euro, koruna funguje celkem dobře. Přijetí eura by pro ČR znamenalo vyšší inflaci, protože příliv kapitálu, tj. zvyšování množství oběživa, by se místo zhodnocování koruny, které to´odráží dnes, přelil do inflace, tak jako tomu byli do r. 1996, kdy ČR měla kurz fixně sbázán s kombinací marky a dolaru. To nemění nic na tom, že si myslím, že by se ČR měla snažit snižovat rozpočtový deficit - ne ale kvůli maastrichtským kritériím pro přijetí eura, ale kvůli nám samotným.
Veřejné finance na Slovensku i v České republice trpí podobnými problémy. Deficit veřejných rozpočtů dosahuje v obou zemích více než 6 % HDP. Každoroční zadlužování takovýmto tempem je velmi nákladné a nadále neudržitelné. Obě země proto přistupují k reformě, jejímž cílem je deficit veřejných financí postupně snižovat.
Ing. Petr Mach, PhD