HN ve výše uvedeném odkazu citují agenturu Reuters, podle které možná šéf ECB předloží návrh na zvýšení kapitálu již na prosincovém zasedání Evropské rady. Agentura AP cituje anonymního reprezentanta německé vlády, že by takový požadavek Německo „posoudilo kladně“.
Podle čl. 10.3 statutu ECB se rozhodování o navýšení základního kapitálu děje tzv. kvalifikovanou většinou, to znamená, že i ti, kdo budou proti navyšování základního kapitálu, mohou být snadno přehlasováni.
Česká republika sice není člen eurozóny, ale na základě evropských smluv máme beztak podíl v Evropské centrální bance. Česká národní banka jako akcionář ECB může být donucena poslat další peníze na sanaci krachujících států eurozóny. Jako stát, který není v eurozóně, máme zatím povinnost splatit 7 % našeho podílu na základním kapitálu, který činí 1,45 %. I tento sedmiprocentní podíl nám ale může být zvýšen kvalifikovanou většinou ostatních proti naší vůli.
Pokud Německo prosadí zvýšení základního kapitálu ECB, a pokud by se kapitál navyšoval v objemu nakoupených rizikových dluhopisů 72 miliard eur, vyšel by na Českou republiku podíl 1 miliardy eur, tj. 25 miliard korun. Pokud prosadí prozatím navýšení kapitálu jen o 7 miliard eur, vyjde na nás podíl 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), z nichž bychom měli splatit okamžitě 175 milionů, zbytek později.
Co s tím?
Je potřeba jasně říci (pane premiére) na zasedání Evropské rady Němcům, že chtějí-li tak strašně moc revidovat Lisabonskou smlouvu, aby byl ze smluv vypuštěn zákaz sanace členských států, pak Česká republika bude souhlasit jen pod podmínkou trvalé výjimky pro Českou republiku na zavedení eura a vyvázání z Evropské centrální banky.
Myslím si samozřejmě, že pro Českou republiku by bylo nejvýhodnější opustit Evropskou unii zcela, a to co nejdříve. Než se k tomu ale najde politická většina, je potřeba jednat alespoň v rámci možného.
Petr Mach je ekonom a předseda Strany svobodných občanů