Proklamovaným cílem je zlepšit dostupnost bydlení. Je ale nasnadě, že těm občanům, kterým stát peníze bere, se dostupnost bydlení nebo jiných věcí zhoršuje. Stát není kouzelník, stát umí pouze jedněm brát a druhým dávat. Každý občan včetně nemluvňat platí v průměru na program státní podpory stavebního spoření ročně už dnes přibližně 1000 korun.
Vláda navrhuje, aby se podpora vztahovala jen na ty střadatele, kteří nakonec peníze využijí k bytovým účelům, aby dále nenarůstaly mandatorní výdaje a podíl státních výdajů na HDP. Opozice chce přerozdělovat větší částku ve prospěch většího množství lidí, vláda menší částku ve prospěch menšího množství lidí.
Je tu ale ještě jedna možnost. Stávající podporu zrušit a o ušetřené miliardy snížit daně. Tyto peníze by opět někdo využil k bytovým účelům, někdo k úplně jiným. Lidem by ale zůstaly jejich peníze, nespořící by přestali doplácet na spořící a stát by přestal pokřivovat úvěrový trh. Proč se ale pro takové řešení nenajde ve sněmovně podpora? Pravděpodobně většina poslanců stavebně spoří.