Falešná statistika zahraničního obchodu

Petr Mach

První rok členství v EU byl prý úspěšný z hlediska českého zahraničního obchodu. Podle zprávy Českého statistického úřadu vzrostl vývoz za rok 2004 oproti roku 2003 o 23,3 procenta, z toho vývoz do Německa (třetina našeho exportu), vrostl o 21,6 procenta. Politikům tato čísla pomáhají ospravedlňovat vstup do EU: „Již po roce našeho členství lze zodpovědně říci, že česká ekonomika na tom nebyla nikdy lépe!„, uvedl např. europoslanec Libor Rouček (Právo 23.4.05).

Ovšem podle německého statistického úřadu import z České republiky naopak meziročně poklesl, a to o 3%. Pokud by export a import byly v ČR i v Německu spočítány správně, musely by být údaje v obou zemích samozřejmě shodné. Pokud údaje nejsou shodné, mýlí se buď čeští statistici, nebo němečtí statistici, nebo čísla počítají špatně oba úřady.

V absolutních číslech se oba statistické úřady liší v údajích o pohybu zboží mezi Českou republikou a Německem o 74 miliard Kč na exportu do Německa a o 26 miliard Kč na importu z Německa. Saldo zahraničního obchodu mezi Českou republikou a Německem se tedy liší o celých 100 miliard korun!

Tab. č. 1: Zahraniční obchod České republiky (mil. Kč)

Pramen: Český statistický úřad

Tab. č. 2: Zahraniční obchod Německa (mil. euro)

Pramen: Německý Spolkový statistický úřad

Jak je možné, že existují takové rozdíly ve vykazování objemu zahraničního obchodu? Měření exportu a importu není exaktní měření. Statistický úřad sečte údaje, které mu zašlou na předepsaných formulářích exportéři s ročním exportem nad 4 miliony korun. K tomu přičte odhad za firmy s objemem exportu pod 4 miliony vytvořený „pomocí matematicko-statistických dopočtů“. Existuje tak „šedá zóna“, prostor pro „kreativní účetnictví“.

Politicky motivované „úpravy“ jsou celkem běžné. Např. Řecký ministr financí nedávno přiznal, že Řecko v roce 2001 zfalšovalo statistiku HDP směrem nahoru, aby se rozpočtový deficit vešel do limitu 3 % HDP.

HDP nám vyšel o 100 miliard vyšší

Netvrdím, že ČSÚ falšuje statistiku. Stejně tak ji může falšovat německý statistický úřad. Obrovský rozdíl však svádí k otázkám. Dá se věřit tomu, že máme „příznivou“ obchodní bilanci? Není náhodu saldo o 100 miliard korun horší? Máme věřit údajům o HDP, kde tzv. čistý export je jedním ze čtyř sčítanců při „výpočtu“ HDP? Není náhodou HDP za rok 2004 o 100 miliard nižší? Jak podotkl Winston Churchill, „věřím jen té statistice, kterou si sám zfalšuji.“

Petr Zahradník, analytik České spořitelny, věří českým oficiálním údajům o exportu a vyvozuje z toho pozitivní vliv na HDP: „Zcela nejvíce [členstvím v EU] pozitivně ovlivněnou veličinou bez jakýchkoliv pochyb je zahraniční obchod … Ještě pozitivnější je fakt, že ona vývozní strana nakonec dopadla ještě lépe a po mnoha letech se čistý export stal kladným přispěvatelem růstu HDP.“ (ČS Analýzy, duben 2005).

Předpokládejme ovšem na moment, že zahraniční obchod mezi ČR a Německem spočítal správně německý statistický úřad, a nikoliv český statistický úřad. Pak by nebyla za rok 2004 obchodní bilance v „minusu“ jen 9,855 miliardy, ale 110,514 miliardy korun.

Tab. č. 3: Obchodní bilance (mil. Kč)

HDP za rok 2004 by tudíž nebyl 2751 miliard, ale 2650 miliard korun. To by významně ovlivnilo i nejpopulárnější ekonomický ukazatel, tempo růstu ekonomiky. V roce 2003 byl HDP v běžných cenách 2550,754 mld Kč, nominální nárůst tedy oficiálně činil 7,88 %, a reálný nárůst dosáhl 4 % (protože inflace měřená deflátorem HDP byla 3,7 %). Politici mohli hovořit na stranických sjezdech o české ekonomice v superlativech. „Přátelé, ať se to komu líbí nebo nelíbí, tak Česká republika je v roli šampióna,“ uvedl někdejší premiér Stanislav Gross. Mohl se pochlubit i tím, že byť v absolutních číslech vzrostl státní dluh o desítky miliard, v relaci k HDP mírně poklesl.

Pokud by ovšem byly pravdivé údaje německého, a ne českého statistického úřadu, pak by loňský HDP byl o 100 miliard nižší, reálný růst by byl pouhých 0,2 % a státní dluh by vzhledem k HDP samozřejmě vzrostl.

Tab. č. 4: Hrubý domácí produkt v běžných cenách (mil. Kč)

Pramen: Český statistický úřad

Komu slouží statistika zahraničního obchodu?

Finanční rubriky novin i televizní zpravodajové pravidelně informují o výsledcích zahraničního obchodu a sledují reakce měnového kurzu. Reagoval by však rozumný investor nějak na tyto údaje? Sotva. Měl by snad reagovat na údaje německého úřadu, nebo raději na údaje českého úřadu? Je zjevné, že pro byznys nemají tyto údaje absolutně žádnou relevanci.

Čísla o zahraničním obchodu slouží spíš politikům, kteří je mohou využívat jako ukazatel úspěšnosti své politiky. V Německu statistika pomohla politikům obhajovat proběhnuvší rozšíření Evropské unie – rozšíření nepřineslo náhlý příval zboží do Německa, import z České republiky dokonce o 3 % poklesl. V České republice pomohla statistika zase politikům dokládat, že vstup do EU byl pro naše obchodníky úspěšný, že export do Německa vzrostl o gigantických 21,6 procenta. Jiné než politické využití ale tato statistika nemá.

Text vyšel mírně zkráceně pod názvem „Kdo falšuječísla o zahraničním obchodu?“ v Hospodářských novinách ve čtvrtek 9.6.2005. Stejný den vydal ČSU k článku stanovisko:

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/reakce_csu_na_clanek_petra_macha_v_hn_(09_06_2005)

Autor je výkonným ředitelem Centra pro ekonomiku a politiku