Chci vést naši politickou stranu – Svobodné. Chci jednoho dne vést i naši zemi – Českou republiku. Nechci ale být v pozici lídra proto, abych řídil životy druhých, ale proto, abychom hájili právo lidí hledat si vlastní cestu ke štěstí.
Pro přesvědčení voličů o naší cestě potřebujeme nejen vizi a program, ale i osobnosti, které je věrohodně reprezentují. Člověk přece nakonec prosazuje to, co sám je a v co věří.
V tomto krátkém textu se představím – kdo jsem, co dělám, jaké jsou moje hodnoty.
Mnoho z vás mě poznalo osobně – v mládí ve skautu nebo při mých školních aktivitách. Později stovky studentů prošly mými přednáškami z ekonomie a se stovkami lidí jsem se potkal při besedách po celé České republice. Mnozí mě znáte nepřímo z mých politických komentářů.
Pocházím z Prahy, kde také dodnes žiju. Jsem šťastně ženatý a s manželkou Andreou máme syna Jonáše. Ačkoliv často je tmavý oblek mým pracovním oděvem, nejlíp se stejně cítím v džínách a tričku.
Od mala jsem miloval svobodu, v době komunistické vlády jsem přilnul k trampingu a později k cestování. Jako studenta gymnázia mě po pádu komunistického režimu inspirovala tehdejší politická argumentace Václava Klause a přes něj jsem se dostal k dílům Miltona Friedmana, Friedricha Hayeka a dalších velkých obhájců svobody člověka. Pochopil jsem, proč státní regulace a vysoké daně nemůžou fungovat a že sociální dávky drží lidi v chudobě a dotace kazí charakter.
Během studia ekonomie na Vysoké škole ekonomické jsem byl krátce předsedou sdružení Mladí konzervativci. Vždy jsem se považoval v ekonomii za liberála, ale v otázkách osobního života za konzervativce. Ctím tradice od Velikonoc po Vánoce, ctím manželskou věrnost a rodinu. Rodina je pro mě úžasná pospolitost, kam státní nos nepatří a vychovávat vlastní děti je velká odpovědnost i radost. Pocházím ze čtyř sourozenců a vím, jak je důležité mít širší rodinu, na kterou se člověk může spolehnout. Odlišnost je podle mě nutné tolerovat, ale nemá být vyvyšována. Plně respektuju, pokud někdo rodinu mít nechce, nebo pokud je někdo gay. Nesouhlasím ale s protežováním „alternativních soužití“ a záštitami nad okázalými průvody sexuálních menšin.
Nejsem praktikující věřící, ale je mi cizí netolerance k víře druhých, ať je to křesťanství nebo islám. Islám je pro mě naprosto cizí náboženství, podle mě do České republiky nepatří, ale měli bychom respektovat, pokud někde jinde islám vyznávají. Nerespekt Západu k cizím kulturám vedl vždy k problémům.
Věřím v minimální stát, ale ne v anarchii. Stát podle mě má zajišťovat především právo, spravedlnost, pořádek, bezpečnost – a také chránit hranice. Jsem pro otevřenost, aby k nám mohli cizinci z bezpečných zemí jezdit bez víz na návštěvy jako my k nim, ale nesouhlasím s myšlenkou otevřených hranic, kterou někteří prosazují. Hranice jsou pro mě hranicemi naší svobody, a abychom naši svobodu uchránili, musíme hlídat státní hranice, stejně jako jednotlivec hlídá hranice svého pozemku před nezvanými hosty.
Mám rodinu, kterou miluju, a žiju v zemi, kterou miluju. Chci se svojí rodinou žít ve svobodné, bezpečné a prosperující zemi. Věříte-li ve stejné hodnoty jako já, můžete se spolehnout, že budu v politice vždy hájit i vaše zájmy.
Váš,
Petr Mach
28. prosince 2016