Mertlík revolučním způsobem mění smysl daní

Podle Pavla Mertlíka je nutné výrazně zvýšit většinu stávajících daní a zavést mnohé daně nové. Mertlík mj. navrhuje: Snížení prahu pro povinnost stát se poplatníkem DPH a zvýšení její průměrné sazby, zvýšení progrese daně z příjmu, zavedení nových místních daní, zavedení daní z vlastnictví automobilů, motocyklů, lodí a letadel, zvýšení dědické daně, zvýšení daně z převodu nemovitosti, zavedení spotřební daně z elektřiny a paliv, rozšíření povinnosti platit sociální pojištění. Naproti tomu zrušit hodlá příspěvek na nezaměstnanost, který dnes platí všichni poplatníci úměrně svému příjmu, a snížit daně z příjmu právnických osob.

Mertlík tvrdí, že tento program je třeba zrealizovat „kvůli Evropské unii, kvůli světu a kvůli nám, neboť chceme uspět v globalizujícím se světě.“ Kdybychom takový program zrealizovali, možná bychom se dočkali pochvaly Evropské unie, rozhodně bychom se však nestali úspěšnější ekonomikou. Naopak. Zvyšování daní brzdí hospodářský růst, protože snižuje motivace k podnikání a k práci, zvyšuje náklady firem na daňové úniky a přesouvá peníze z rukou lidí, kteří si je vydělali, do rukou přerozdělovačů, kteří mají jiné motivace než ekonomickou návratnost.

Mertlík ovšem nechce daně zvyšovat pouze kvůli EU, kvůli světu a kvůli většímu státnímu rozpočtu. Mertlík přichází s novým revolučním argumentem pro zvýšení daní, kterým je zvýšení „žádoucí sociální mobility“. Přeložme to do srozumitelného jazyka: Podle Mertlíka je žádoucí, aby se daňový poplatník, který se nachází díky svému majetku ve vyšší sociální skupině, přesunul v důsledku vysokého zdanění do nižší sociální skupiny.

Dosud bylo sice cílem socialistů brát bohatým a dávat chudým, ale nikdy ne tak, aby daně občany posouvaly do nižších sociálních skupin. Umírnění socialisté vždy uznávali, že ničení lidí, kteří vytvářejí hodnoty, omezuje kořist, kterou je možné přerozdělovat. Překročení této umírněnosti vedlo vždy ke katastrofám. Mertlíkův motiv je přesně stejný, jako motiv který vedl komunisty ke znárodňování. Co jiného je totiž zdaňování majetku ve jménu „sociální mobility“ než postupná konfiskace?

Upřímně všem socialistům radím: Nepodlehněte ideovým svodům a zachovejte chladnou hlavu. Přílišným útokem na majetek poškodíte nejen ty občany, které pro jejich bohatství nenávidíte, ale v konečném důsledku uškodíte sami sobě, až nebudete mít co přerozdělovat.