O oprávněné deziluzi, tzv. pravici a budoucnosti Václava Klause

Nenápadná strana, ale se sympatiemi velikána české politiky. Euroskeptické Straně svobodných občanů (Svobodní), která byla založena v roce 2009, fandí prezident Václav Klaus. Během své krátké existence Strana svobodných občanů zatím příliš úspěchů nezaznamenala. V minulých evropských a sněmovních volbách tento subjekt nijak neoslnil a získal v obou případech okolo procenta hlasů. Jak však ukázal nedávný průzkum agentury Factum Invenio, se Svobodnými musíme do budoucna počítat. Nyní by mohli získat 3,6 procenta hlasů, víc než vládní Věci veřejné či Suverenita Jany Bobošíkové.

ČESKÁ POZICE vedla rozhovor s předsedou Svobodných Petrem Machem, který v minulosti působil na postu výkonného ředitele Centra pro ekonomiku a politiku (CEP), které v roce 1998 založil Václav Klaus. Oba politici k sobě mají blízko. Petr Mach v rozhovoru naznačuje, že politická role Václava Klaus bude i po ukončení prezidentské funkce významná. A hovoří i o parlamentních ambicích Svobodných, jež by se měla stát útočištěm pro zklamané voliče ODS a TOP 09. Rýsuje se na české politické scéně třetí pravicová strana, která by mohla proniknout do nejvyšších politických pater?

Vzhůru do sněmovny!

ČESKÁ POZICE: Jaké jsou cíle Svobodných ve volebním podzimu?

MACH: Právě zahajujeme primárky, ve kterých se volí lídři krajských kandidátek nebo několik horních míst kandidátky. Pokud se nám v některém kraji podaří překonat pětiprocentní hranici, znamenalo by to mandáty pro horní dvě tři místa. Proto na ta důležitá horní místa pořádáme primárky.

ČESKÁ POZICE: Bude Strana svobodných občanů kandidovat ve všech krajích?

MACH: Plánujeme kandidovat ve všech krajích a předpokládám, že ve všech budeme kandidovat samostatně. Je pro nás důležité ukázat se jako samostatná strana, dát voličům, kteří nám postupně přibývají, šanci opět pro nás hlasovat. Každé volby jsou zároveň reklama. Je ale jasné, že pro Svobodné – stranu s parlamentní ambicí – jsou nejdůležitější volby parlamentní.

ČESKÁ POZICE: Jakou mají Svobodní šanci proniknout ve volbách v roce 2014 do sněmovny? V minulých volbách jste získali necelé procento hlasů.

MACH: Pro nás je povzbudivý nejnovější průzkum agentury Factum Invenio, který nám přiřkl 3,6 procenta. Tato agentura již několik měsíců naznačovala, že Svobodným roste podpora, ale nikdy nesdělila konkrétní číslo. Podle jejího průzkumu je náš nárůst trvalý, nejde o nahodilé číslo. A postupně se blížíme pěti procentům. Ten trend nám přijde logický. Lidé nás postupně objevují. Jsem přesvědčen, že v České republice určitě existuje minimálně pět procent voličů, kteří mají liberálně-ekonomický pohled a jsou euroskeptičtí. To jsou potenciální voliči Svobodných a není důvod, aby jich ubývalo. Nějakou dobu potrvá, než se o nás lidé dozvědí, nebo než v sobě voliči překousnou stereotyp nevolit malou stranu. Průzkum však nijak nepřeceňujeme.

Jisté však je, že se přibližuje okamžik, kdy se dostaneme do sněmovny. Jestli se to povede v roce 2014 nebo 2018, teď nedokážu říct. Jednou se to však povede.

ČESKÁ POZICE: Pokoušíte se zlanařit někoho z politiků ODS, kteří jsou zklamaní vývojem v této straně?

MACH: Nemáme důvod někoho z parlamentu lanařit. Ten, kdo má zájem vstoupit do naší strany, musí jej sám projevit a podat přihlášku, a krajské předsednictvo ho buď schválí, nebo neschválí. Přijetí není automatické. Očekávám, že do Senátu za naši stranu bude kandidovat člověk, který byl v minulosti senátorem za ODS – pokud projde našimi primárkami. Dokud však věc nebude jistá, nemůžu říkat, o koho by mohlo jít.

ČESKÁ POZICE: Budou Svobodní nominovat vlastního prezidentského kandidáta?

MACH: O kandidátovi rozhodneme v primárkách, ve kterých budou rozhodovat členové a příznivci Svobodných. Kandidátem do primárek může být i nestraník, pokud bude mít souhlas republikového předsednictva, které má za úkol kandidáty hledat. Jestli se nám podaří najít vhodného kandidáta, netuším. Pravidla primárek však máme připravená. Když vidíme kandidáty, kteří se zatím pro prezidentské volby rýsují, naši voliči by de facto neměli pro koho hlasovat. Proto bychom rádi s vlastním kandidátem přišli, teď však nejsem schopný říct, kdo jím konkrétně bude.

ČESKÁ POZICE: Máte blízko k prezidentu Václavu Klausovi. Bude se po skončení ve funkci v politice nadále angažovat?

MACH: Určitě se především soustředí na vybudování svého nového institutu. Již nyní vede aktivně Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) a tato činnost ho baví. Už je zaregistrovaná nová organizace – s názvem Institut Václava Klause. CEP jako právní subjekt zanikne a stane se součástí většího institutu. Pod něj se přesune řada aktivit, které u prezidenta vidíme v jeho prezidentské roli – například účast na zahraničních konferencích. Z toho vyplývá, že institut bude mít určitě větší záběr a dosah, než má dnes CEP. Václav Klaus bude nepochybně promlouvat do politiky a ovlivňovat ji – tím, koho pozve na seminář, tím, jak bude komentovat politiku, tím, co bude jeho institut publikovat. Institut bude mít výrazný vliv na politiku. Pro Václava Klause to bude dobrá platforma k šíření jeho myšlenek a postojů.

ČESKÁ POZICE: Podpoří Václav Klaus Svobodné v předvolebních kampaních?

MACH: Snažíme se zasloužit si podporu všech pravicových voličů, i Václava Klause. To, že se začínáme pohybovat blízko pětiprocentní hranice, je pro lidi signálem, že má smysl nás volit. Budujeme nyní jakési pevné jádro lidí, kteří jsou přesvědčení nás volit i za situace, že není dopředu jisté, zda se dostaneme do sněmovny. Jakmile v průzkumech budeme mít více než čtyři procenta, mnohem víc lidí si řekne, že volit Svobodné není riziko. Potěšilo mě, že se mě před dvěma týdny Václav Klaus zastal kvůli mému vyškrtnutí z diskuse na VŠE nadací Konrad Adenauer Stiftung. To vyvolalo značný ohlas. Média nás v této souvislosti zmiňovala jako liberální euroskeptickou stranu, kterou vede Petr Mach, bývalý poradce Václava Klause. To je pravdivý popis a svým způsobem nepřímá podpora.

ČESKÁ POZICE: Které strany považuje za největší konkurenty? Je jím například Suverenita Jany Bobošíkové, která se často odkazuje na prezidenta Klause?

MACH: Pro Svobodné jsou největšími konkurenty ODS a TOP 09. Našimi novými voliči jsou většinou zklamaní příznivci těchto takzvaně pravicových stran, které nyní vládnou. Suverenita pro nás konkurencí není. Paní Bobošíková je spíš konkurencí pro strany Miloše Zemana, Jiřího Paroubka, ČSSD a KSČM. Jana Bobošíková je programově rozkročenější. Asi by nesouhlasila s označením, že patří do konzervativně-liberálního proudu. Ona se nezdráhá oslovovat levicové voliče. Proto si nemyslíme, že by nám paní Bobošíková brala hlasy. Euroskeptický volič dnes nemá důvod volit spíš Suverenitu než Svobodné, pokud je zároveň ekonomicky liberální a jednoznačně pravicový. Nesoutěžíme s Bobošíkovou, musíme bojovat o hlasy zklamaných voličů ODS a TOP 09.

ČESKÁ POZICE: Dalším uskupením, které se odkazuje na prezidenta Klause, je hnutí Akce D.O.S.T. Jaký je postoj Svobodných k němu?

MACH: Spolupracovali jsme s nimi v roce 2009 okolo Lisabonské smlouvy. Pozvali jsme některé jejich představitele sdružené v uskupení Právo a Spravedlnost na naše kandidátní listiny, ale příliš se nám to nevyplatilo (v rámci tohoto uskupení v roce 2006 kandidovala i Dělnická strana a Národní sjednocení – pozn. red.). Poučili jsme se z toho. Akce D.O.S.T. koneckonců ani není politický subjekt, je to diskusní fórum. Takže vlastně žádný prostor pro politickou spolupráci neexistuje.

ČESKÁ POZICE: Na první pohled by se mohlo zdát, že Svobodné, Suverenitu či Akci D.O.S.T. spojuje obdiv k Václavu Klausovi. Vypadá to však, že nejde o ideově či programově jednotnou skupinu.

MACH: Připadá mi, že subjekty, jako je Suverenita nebo D.O.S.T., se Klausem trochu uměle zaštiťují. Paní Bobošíková se s prezidentem vyfotí na Sněžce, dá to na web a prezentuje to tak, že s Václavem Klausem je jedna ruka. Totéž dělal i Ladislav Bátora. Nepřijde mi to fair. Václav Klaus je významná pravicová osobnost, člověk myšlenkově inspirující. Nevím, koho jiného než Svobodné by měl volit. Ale nevím, koho volí. Je to jen můj dojem z toho, jak ho znám a jaká je jeho politická filozofie. My si však musíme jeho případnou podporu zasloužit, stejně jako podporu jakéhokoli jiného pravicového voliče. Příčí se mi, když se někdo Václavem Klausem jen uměle zaštiťuje, jako to dělá paní Bobošíková.

ČESKÁ POZICE: Měl by se prezident Klaus po odchodu z Hradu věnovat pouze institutu, nebo i přímo zasahovat do stranické politiky?

MACH: Bude velmi užitečný v roli prezidenta think tanku. Zdá se mi, že pokusy velkých osobností vracet se do stranické politiky většinou nevycházejí – například Jiří Paroubek či Miloš Zeman. To však neznamená, že by se to nepodařilo Václavu Klausovi, který je obrovsky populární. Asi každý politolog vám řekne, že kdyby vstoupil do nějaké strany nebo založil nový subjekt, dostal by se do sněmovny. To samo o sobě však nezaručuje, že dosáhne vlivného postu premiéra. Nechci tedy předjímat, zda bude zasahovat do stranické politiky. Přál bych si však, aby role Václava Klause byla nadále významná. A to by v institutu byla.

ČESKÁ POZICE: Jak si vysvětlujete Klausovu podporu Věcem veřejným? Proč se zastává Víta Bárty, když ještě v roce 2010 se do této strany docela navážel?

MACH: Tohle si vysvětlit neumím. Když se nás lidé ptají, v čem s Václavem Klausem nesouhlasíme, pak toto je jeden z příkladů. Věci veřejné považujeme za antistranu, za nejhorší produkt české politiky, který tady kdy byl. Naprosto nechápu, jak může někdo vidět na panu Bártovi cokoli pozitivního.

ČESKÁ POZICE: Co říkáte na Holešovskou výzvu a sílící nechuť veřejnosti k politické elitě?

MACH: Naštvání je oprávněné. Jiná východiska z naštvání však hledá pravičák, jiná levičák. To je logické. Oba protipóly trpí oprávněnou deziluzí ze stran, které představují establishment. Napravo to je ODS a TOP09, nalevo pak ČSSD. Lidé cítí deziluzi z fungování demokracie. Holešovská výzva je produktem levicové části této deziluze. Chápu ji, ale hluboce nesouhlasím s jejími závěry. Například si nemyslím, že by situaci samo o sobě pomohlo, kdyby byla svržena současná vláda. Jsou to pokusy o hledání východiska z modelu demokracie, který je evidentně daleko od dokonalosti. My jako Svobodní také hledáme způsoby, jak tento systém zlepšit. Ale jiné.

ČESKÁ POZICE: Kde se inspirujete?

MACH: Jednou z inspirací je Švýcarsko. Razíme model takzvaného lidového veta, neboli opravného referenda, ve kterém by lidé měli možnost zabránit platnosti nějakého zákona, který by považovali za špatný. Parlament má odpovědnost rozhodnout, ale musí vědět, že kdyby rozhodl v rozporu s tím, co si myslí lidé, že by jej to mohlo smést. Lidé by měli určitou lhůtu na shromáždění podpisů pod petici. Kdyby se podařilo shromáždit daný počet podpisů, šel by zákon ještě před jeho platností do referenda. Kdyby byl v referendu zákon zamítnut, nejenže nebude platit, ale parlament, který zákon schválil, by se musel rozpustit a byly by nové volby. Politici by si tím uvědomovali odpovědnost za své rozhodování.

Chápu deziluzi lidí, když vidí, že ať zvolí kohokoli, dopadne to vždy stejně: přibývá regulací, rostou daně a zadlužení. Ať dopadnou volby jakkoli, nic se nemění. To levicové i pravicové voliče frustruje. Chceme, aby se do systému vnesla odpovědnost, aby volby měly význam. Navrhujeme vytvořit ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu. A až po schválení takového ústavního zákona by se mohla sněmovna rozpustit a mohly by se konat nové volby. Kalousek, Sobotka i všichni ostatní by museli voličům říct, jakým způsobem by zajistili vyrovnaný rozpočet. Doposud nás všichni politici jen zadlužovali. Nejprve tedy potřebujeme udělat systémový krok, a až pak nové volby. Jinak se zase bude jen slibovat a lhát – jako ODS o nezvyšování daní a TOP 09 o nezadlužování.

Petr Mach je předseda Svobodných. Rozhovor vedl Ondřej Koutník.