Převzetí systému tzv. Společné zemědělské politiky je jednou z podmínek členství v Evropské unii. Česká republika přitom cenu másla, mléka a sýrů nereguluje od pádu komunismu v r. 1989.
Evropská unie jednak stanovuje kvóty pro výrobu mléka (a většiny dalších potravin) pro každou členskou zemi. V České republice se ročně nebude smět, na základě Smlouvy o přistoupení, vyrobit více než 2 682 143 tun mléka, což je asi 0,7 litru na osobu na den. Navíc EU stanovuje intervenční ceny másla pro všechny členské země. Nařízení Rady EU č. 1787 z r. 2003 stanovuje intervenční cenu másla na 3 282 euro za tunu. Mléko, máslo a sýry tak zdraží na úroveň, jakou platí spotřebitelé v západní Evropě. Daňoví poplatníci zaplatí dvakrát – daněmi zaplatí intervenční nákupy a v obchodech zaplatí zvýšené ceny. Takováto rozsáhlá a centralizovaná regulace neexistovala ani v komunistické RVHP.
Výrobci mléka a mléčných výrobků budou muset každý týden oznamovat Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu množství prodaných výrobků, jejich cenu, obsah tuku a další náležitosti, Intervenční fond pak bude tyto údaje posílat do Bruselu. Evropská komise na jejich základě bude vydávat další nařízení.
Kromě toho musí na základě Nařízení Rady EU č. 1972/2003 podnikatelé v České republice nahlásit českým úřadům své stávající zásoby mléka, másla a spousty dalších potravin. České úřady opět tyto údaje nahlásí Bruselu a EU pak nařídí zdanění těchto zásob.
Jaké budou důsledky? Aby Česká republika pomocí intervenčních nákupů vyhnala cenu másla na úroveň nařizovanou Evropskou unií, bude muset každý rok nakupovat desítky či stovky tun másla. Na skladování másla bude muset pořídit obrovské chladící haly. Tyto zásoby másla se pak bude moci pokoušet vyvážet pod cenou do třetích zemí. Takto EU likviduje podnikatele ve třetím světě již desítky let a Česká republika se k tomuto systému nyní připojí.
Aby toho nebylo málo, existují od roku 1981 v EU dvojí ceny másla. Nařízení Evropské Komise č. 2191 z roku 1981 stanovuje, že za dotovanou cenu mohou nakupovat máslo neziskové organizace. Těm se vydají poukázky na zlevněné máslo, za ně nakoupí neziskové organizace máslo od licencovaných výrobců a ty za ně inkasují dotaci. Nařízení Evropské Komise č. 1565 z roku 2001 stanovuje dotaci na máslo pro neziskové organizace na 1000 euro za tunu, což je asi 8 korun za čtvrt kilo másla. Je zakázáno, aby neziskové organizace dotované máslo dále prodávaly a zlevněné máslo musí obsahovat nápis „Máslo za sníženou cenu dle nařízení 2191/81. Neprodejné.“ Máslo se proto od května stane artiklem černého trhu.
Celý evropský systém regulace trhu s máslem a dalšími potravinami je naprosto zvrácený. Zdražuje potraviny pro spotřebitele, hromadí máslo ve státních zásobách za peníze daňových poplatníků, vytváří černý trh s máslem a likviduje producenty v nejchudších zemích.
Evropská byrokracie produkuje ročně tisíce nařízení regulujících trh s mlékem, máslem a dalšími potravinami. Na tato nařízení nemají vliv národní parlamenty ani evropský parlament. Jsou chrlena aparátem 30 tisíc nevolených úředníků Evropské komise.