On-line rozhovor s Petrem Machem

10.7. 10:39, Bedřich Pola
Jsem přesvědčen, že menší firmy tvoří základ ekonomiky, zdroj zaměstnanosti a základnu pro střední třídu, která je pilířem společnosti. Bohužel, z vyšších pater politiky nejsou vidět, vyšší politici se stýkají pouze s „kapitány“ průmyslu, a proto podpora těchto firem (čímž ovšem nemyslím přihrávání státních peněz spřáteleným soudruhům) byla a zůstává naprosto nedostatečná. Co si o tom myslíte Vy? Je někdo skutečně ochoten podniknout reálné a účinné kroky pro podporu menších firem? Děkuji.
Bohužel vlády mají tendenci vymýšlet výhody pro velké firmy (dotace, investiční pobídky…) Když se to ukáže jako nespravedlivé pro malé, začnou vymýšlet všelijaké „podpory malého a středního podnikání“. Já bych prosazoval celkové uvolnění trhu, tj. zrušení výhod a dotací pro všechny doprovozené plošných snížením daní pro všechny. Myslím, že takový systém bez zasahování státu by byl nakonec lepší pro všechny.

10.7. 10:32, Pražák Jan
Kdybyste byl ministrem financí, jakou reformu byste předložil? Jaké by byly příjmy, výdaje a schodek? Jaké základní kroky byste učinil?
Myslím si, že rozumnou strategií by bylo snižování daní a ještě rychlejší snižování výdajů s cílem vyrovnat státní hospodaření. Prosazoval bych rovnou daň jako systém odolnější vůči daňovým únikům a slibující vyšší ekonomický růst. Omlouvám se za stručnost této odpovědi..

10.7. 10:26, Ekonom
Co je podle Vás nejdůležitější bod reformy a proč?
Pro vládu je klíčový přesun řady položek zboží a služeb z 5 % do 22 % sazby DPH. Toto opatření má přinést nejvíce dodatečných prostředků.

10.7. 10:23, Stano
Co říkáte reformě veřejných financí na Slovensku? Líbí se Vám?
Slovenská reforma na rovnou daň se mi líbí. Velmi se podobá tomu, co CEP navrhoval v r. 2001 a 2002 ve svých publikacích a seminářích. Věřím, že lepší systém zdanění na Slovensku bude znamenat pozitivní tlak na změnu systému zdanění v ČR.

10.7. 10:20, Štěrbová
Dobré den, mohl byste mi říci kolik peněz do EU z rozpočtu ČR půjde a kolik se nám vrátí zpět? Je to podle Vás nevýhodné i z dlouhodobého hlediska?
Ve smlouvě o přistpoupení, kterou jsme schválili v refrendu je dohodnutý finanční rámec jen pro léta 2004-2006. Jak to bude dál se neví, bude to záležet na dalším jednání. Vláda počítá s přímými odvody do Bruselu včetně nákladů za tyto tři roky ve výši asi 80 miliard. Tyto částky mohou být vyšší kvůli přehodnocení HDP směrem nahoru podle nové metodiky EU. Dále vláda počítá s tím, že státní rozpočet za tyto tři roky přijde o výnos z cel asi 21 miliard. Všechna cla, která budeme platit v cenách zboží jsou přímým příjmem rozpočtu EU. Vláda kromě toho předpokládá náklady na předfinancování evropských zemědělských a strukturálních dotací, protože, ty budou přicházet se zpožděním. Do rozpočtu se vrátí z EU tzv. rozpočtové kompenzace, ty dosahují ale jen asi 15 miliard za tyto tři roky. Další dotace z EU mohou získat zemědělci a příjemci strukturálních fondů. Jsem přesvědčen, že nakonec budeme do EU celkově platit více než kolik budeme dostávat. Podrobnosti opět najdete v květnovém a červnovém newsletteru CEPu (www.cepin.cz)

10.7. 10:12, Přikryl
Reaguji na Váš koncept rovné daně. Někde jsem slyšel návrh, že nejspravedlnější a nejjednodužší byla daň na hlavu, která by zahrnovala i daně skryté jako jsou např. sociální a zdravotní pojištění. Co byste říkal takové reformě?
Daň z hlavy (každý poplatník stejnou částku) by nebyla možní dnes, kdy stát přerozděluje polovinu HDP. Prostým vydělením by se ukázalo, že jednotná daň z hlavy je neúnosná pro velké množství lidí s nízkými příjmy. Mimochodem, minimální daň pro živnostníky je jakousi formou daně z hlavy. Ale pouze daní z hlavy živnostníka.

10.7. 10:07, Evropan
Vidíte alespon něco dobrého na vládou předkládané reformě veřejných financí?
Dobré je, že se snaží snížit propastný rozdíl mezi příjmy a výdaji. Rozhodně je vládní reforma lepší než žádná změna.

10.7. 10:05, Zemanová
Nemyslíte si, že po vstupu do EU se budou zákony a pravidla (včetně rozpočtových) spíše dodržovat? Podle mého názoru bude těžší pro všechny lobistické skupiny vyvíjet nátlak na Brusel než na úzkou skupinu českých politiků.
Rozpočtová pravidla EU (limit deficitu 3 % HDP) nedodržují ani Německo, ani Francie. Evropská komise jim zatím pokuty neudělila, protože tyto země mají přeci jen v EU značný politický vliv. Pro naše firmy bude jistě těžší vyvíjet lobbyistický tlak na Brusel, než pro tam již etablované firmy. Ale obecně systém financí a regulací EU jen zvyšuje moc a pravomoci a sféru úředníků a přerozdělovačů, což samo osobě prostor pro korupci jen zvyšuje.

10.7. 09:45, živnostnik
Asi vítáte snížení daňového zatížení podniků, jaký bude dopad reformy na živnostníky? Drobným podnikatelům se zatím dařilo daním unikat, přesto zdaňování, především progresivní chápu jako trest za úspěch.
Podle vládního návrhu reformy se zavede minimální daň z příjmu pro živnostníky. Každý by měl platit daň odpovídající dani ze mzdy na úrovni poloviny celostátního průměru. To je dost nespravedlivé pro drobné podnikatele zejm. v oblatech, kde jsou příjmy nižší. Kromě toho vláda hodlá zvýšit miniímální základ, ze kterého živnostníci vypočítávají sociální a zdravotní pojištění ze současných 35 % rozdílu příjmů a výdajů na 50 %. To je zatížení podnikatelů. Navíc se snižuje práh obratu pro povinnos registrovat se plátcem DPH, což mnoha drobnějším podnikatelům zkomplikuje život. Pro živnostníky vládní reforma není přívětivá.

10.7. 09:39, Jan Malátný
Považujete se za liberála či konzervativce? Proč?
Jsem liberální v ekonomických záležitostech a konzervativní v občanských záležitostech.

10.7. 09:27, Novák
Jaký bude mít podle Vás vládní reforma dopad na ekonomický růst? Dojde k růstu či poklesu přírůstku HDP?
To lze těžko odhadnout. Ale nejde o reformu v pravém slova smyslu, spíš o balíčky výdajových škrtů a zvyšování daní. Např. tzv. rovná daň je v zemích, kde je zavedena spojena s asi dvojnásobným růstem HDP oproti zemím, které mají složité daňové systémy s mnoha sazbami a výjimkami. Tato reforma není systémovou změnou k lepšímu, takže dopad na tempo růstu HDP neočekávám žádný. Ale to nic nemění na tom, že kdyby se vldání reforma neudělala, náklady na úroky z vládního dluhu, přibližování se platební neschopnostiu státu atd by vedlo brzy k poklesu výkonnosti ekonomiky,

10.7. 09:15, Libor
Jste stále tak skeptický vůči EU?
Stále více. Neustále se objevují další aspekty, které jsme před referendem netušili. Např. státní rozpočet přijde v dubnu podle odhadu ministerstva financí o 15 mld. korun v důsledku změny systému placení DPH a spotřebních daní při dovozu zboží z EU. Předvečírem se objevil zmiňovaný trik s umělým zvýšením ukazatele HDP, atd., atd.

10.7. 09:14, Honza Vraný
Zákony unie nejsou ušité Česku na míru, myslíte, že se i přesto do nich česká legislativa vměstná bez výrazných obtíží, které by zásadně ovlivnily život u nás? Přeji hezký den.
Myslím, že směrnice a nařízení Evropské unie, pravidla odvodů peněz do EU a systémy plateb z EU výrazně zasáhnou do našeho života. Např. , jak jsem uvedl, z plánovaných 270 miliard opatření padne 138 na náklady spojené s členstvím v EU (viz newsletter CEPu). Tedy už jen tento aspekt se dotkne všech, kteří pocítí omezení růstu mezd (ve státní správě), omezení valorizace důchodů, zvýšení daní, atd.

10.7. 09:10, Jiří
Dobrý den. Co myslíte: může si náš stát, který produkuje jen 56 % hrubého domácího produktu průměru Evropské unie, dovolit tak vysoké sociální výdaje jaké má v současnosti? Děkuji.
Myslím, že si je už nemůže dovolit ani Německo,

10.7. 09:07, Petr Urban
Zdravím. Co, podle Vás, zapřičinilo krizi veřejných financí? Děkuji za odpověď.
Příjmy veřejných rozpočtů bůči HDP zůstávaly stabilní, zatímco výdaje výrazně rostly a rostou. To je neudržitelný nerovnovážný stav. Velká část z toho souvisí s demografickým vývojem. Ubývá daňových poplatníků a přibývá příjemců státních důchodů. To je autonomní faktor. Pak stejný efekt měl růst nezaměstnanopsti – ubývání poplatníků a růst příjemců dávek. Bohužel vládou navržené změny neslibují změnu trendu nezaměstnanosti. Další faktor, to už jsme říkal jsou náklady členství v EU, které začnou nést státní rozpočty počínaje rokem 2004.

10.7. 09:06, Zdenda Mach
Má výše HDP vliv na to, zda u nás bude platit EURO?
Předevčírem Evropská komise (eurostat) oznámila, že musíme změnit metodiku výpočtu HDP. Podle nových pravidel propočtu vyjde HDP asi o 8 procent vyšší. To znamená, že po této změně vyjde poměr deficit vůči HDP nižší a mohlo by to přiblížit možnost přijeté eura. Toto umělé zvýšení HDP ale bude také znamenat vyšší odvody z rozpočtu ČR do rozpočtu EU a nižší nároky na evropské dotace. Stejný efekt má samozřejmě i opravdový růst HDP.

10.7. 09:04, Petra
Domníváte se, že problém veřejných financí spočívá v nich samých? Nemělo by se spíše než o jejich reformě zauvažovat o změně vlády, která má hlavní slovo v sestavování státního rozpočtu? :))
O změně vlády mohou uvažovat voliči v příštích volbách. S reformou na ně ale nelze čekat, protože obrovské deficity je nutné řešit bez ohledu na to, kdy budou volby.

10.7. 09:00, Tomáš Mareš
Myslíte, že by stav účtů měst a obcí mohl přivést českou ekonomiku do vážné krize, kdyby neproběhla reforma veřejných účtů?
Nemyslím si. Většina zadlužení obcí je únosná, tam kde se jedná o neúnosné zadlužení následuje konkurz. Takový konkurz nemusí být vždy ruinující a obce se alespoň zbaví některého majetku, kterému je lépe v soukromých rukách. Dluhy obcí nejsou důvodem pro reformu.

10.7. 08:58, Jana Dlouhá
Ze všech stran slýcháme, že je reforma veřejných financí nevyhnutelná. Které jsou, podle Vás, hlavní důvody k ní.
Studoval jsem vládní materiál – a důvod je jasný rostoucí rozdíl mezi příjmy a výdaji veřejných rozpočtů. Důvodem je rostoucí objem mandatorních výdajů. Ty jsou z poloviny sociální povahy (náklady na důchody a dávky v nezaměstnanosti) a z půlky souvisí se vstupem ČR do Evropské unie (platby do EU, náklady na spolufinancování evropských dotačních projektů…)

10.7. 06:14, Fredy
Současná vláda, co se týče veřejných financí, je schopna a ochotna provézt pouze kosmetické změny. Důvodem je i politický kalkul. Nedávno jsem slyšel od jednoho výše postaveného socdemáka, že systémové kroky nechají udělat příští vládu, kde oni patně nebudou. Tato nová vláda (myslel patrně ODS + někdo) to bude nucena udělat a tak se v očích veřejnosti (voličů) znemožnit. Což prý bude zase dobrá startovací pozice pro nástup ČSSD. Co Vy na to? Myslíte si, že je tento scénář možný? Děkuji za odpověď.
Změny top nejsou zas až tak kosmetické – když vezmeme v úvahu zvyšování DPH nebo základu pro výpočet daní a pojistného pro podnikatele. Ale nejsou to systémové změny v tom smyslu, že by vedly k lepšímu systému zdanění, odolnějšímu vůči daňovým únikům a lepší pro ekonomický růst. Cílem vlády je nepochybně udělat taková opatření, která by ji zajistila schválení rozpočtu a udržení vlády. Příští vláda bude muset dělat další opatření tak jako tak.

9.7. 17:50, Němec
Jaké je to dělat poradce p. Klausovi? Nezdá se, že by si nechával moc radit? Nestěžujete si na nedostatek práce?
Mým úkolem jako ekonomického poradce je především studovat ekonomické návrhy zákonů, včetně vládní reformy, novely DPH a pod, analyzovat je a dávat stanoviska. Práce je to hodně, ale vím, že má smysl a že pan Klaus bere názory a analýzy spolupracovníků v úvahu.

9.7. 17:30, MLOK
V minulém online rozhovoru na tomto serveru p. Janota uvedl, že na iniciativu poslance Tlustého týkající se jednotného zdanění, nemá jasný názor. Co tomuto návrhu říkáte Vy, jako jeho stranický kolega? Jaká by podle Vás měla být jednotná sazba zdanění? 20%, 30%… Proč právě takový výše?
Centrum pro ekonomiku a politiku prosazovalo koncept „rovné daně“ už v r. 2001, vydali jsme několik publikací. Spočítali jsme, že rovná daň by byla fiskálně neutrální s 15 % sazbou pro daně z příjmu a pro DPH. Na Slovensku se rozhodli pro 19 %, ale za to s velmi vysokou úrovní nezdanitelného minima. Domnívám se, že systém rovné daně by dokázal zvýšit daňový výběr a hospodářský růst – na rozdíl od vládních balíčků