Pražská doprava ať je soukromá. Ale ne napůl, jak chce město.

Město se tak chce vydat cestou „PPP“, partnerství soukromého sektoru a veřejné korporace, cestou „outsourcingu“ veřejné služby. To ale může přinést více škody než užitku.

Městský dopravní podnik je vysoce ztrátový a zachraňuje ho jen každoroční několikamiliardová dotace přerozdělovaná městem z kapes daňových poplatníků. Soukromníci by určitě uměli provozovat dopravní služby efektivněji. Skutečnou konkurenci založenou na soukromém vlastnictví ale město zjevně nechce.

Outsourcing je jen další verze socialismu

Různé poradenské společnosti často prosazují model prodávaný politikům pod líbivou zkratkou „PPP“ a používají přitom zdánlivě rozumný argument, že soukromník je efektivnější a méně plýtvá, než město, kraj nebo stát. To ale neplatí, pokud zákazníkem soukromníka je město, a ne cestující.

Proč chce město dál vlastnit autobusy a dál na ně platit dotace? Proč mnoho lidí odmítá připustit, že by skutečná konkurence bez dotací mohla fungovat v městské dopravě?

Je přeci zjevné, že soukromníci provozují autobusy bez dotací v segmentu meziměstské dopravy, a to ku prospěchu svému i ku prospěchu zákazníků.

Koneckonců i městská doprava byla soukromá, než se ji zmocnili pražští úředníci a politici. Podnikatel Jakub Chocenský zahájil provoz pravidelných linek tažených koňmi v říjnu 1829.

Podnikatel František Křižík zahájil první soukromou elektrickou linku tramvaje v březnu 1896. O rok později již provozovali soukromou trať z Košíř k Andělu Matěj Hlaváček a Josef Linhart.

Místo modelu zvažovaného městem by bylo lepší zvolit model založený na skutečné konkurenci:

Model zvažovaný městem: Autobusy budou dál vlastnictvím města, město bude udělovat licence na linky a město bude platit dopravcům dotace na provoz a regulovat jim jízdné.

Model skutečné konkurence

Město by přestalo bránit soukromým společnostem provozovat autobusové či tramvajové linky. Soukromníkům může prodat své autobusy. Zastávky na městských pozemcích a vyhrazené pruhy pro autobusy se zpřístupní jakýmkoliv provozovatelům služby dopravy osob. Město přestane autobusovou dopravu dotovat a o ušetřené peníze sníží lidem daně (např. daň z nemovitosti, nebo jinou daň, která by případně byla v kompetenci obce). Soukromí provozovatelé autobusů by měli příjmy z jízdného a z reklamy na autobusech a v autobusech, nikoliv z dotací. O zákazníky by soutěžili v modelu čisté konkurence kvalitou služby i cenou.

Bylo by na soukromém dopravci, jestli by požadoval jednotlivé jízdné nebo nabízel předplacené karty, nebo jestli by se domluvil na přeúčtovávání výnosů z městských karet „opencard“.

Skutečná konkurence je možná

Jsem proti „outoucingu“ a projektům „PPP“. Jsem pro skutečnou konkurenci, rušení dotací a snižování daní. Tato skutečná konkurence je možná. Stačí, aby město přestalo dotovat autobusovou dopravu a dovolilo své zastávky používat soukromým dopravcům.

Petr Mach je ekonom a předseda Strany svobodných občanů