Rozhovor o veřejných financích pro ČRo 6
Textový přepis:
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Schodek státního rozpočtu nepřekročí v příštím roce 135 miliard korun a celé veřejné finance se zadluží nejvýš 170 miliardami. Tento plán představila nastupující vláda Petra Nečase jako ambiciózní, podle ekonoma Petra Macha je však minimalistický. Mach dokonce tvrdí, že v příštím roce nemusí být deficit vůbec žádný. Jeho argumenty přináší magazín Zaostřeno na finance, který Český rozhlas 6 připravuje společně s Aktuálně.cz. Od mikrofonu zdraví Petr Holub. Musí mít úřad vlády 509 lidí? Nestačilo by sto jako v době, kdy byl premiérem Klaus? Musí mít Český statistický úřad 1500 zaměstnanců? Nač má správa státních hmotných rezerv 420 zaměstnanců? Potřebujeme úřady práce s 8250 zaměstnanci? Musí mít Generální ředitelství cel 6690 zaměstnanců? Potřebuje pozemkový fond 895 zaměstnanců? Potřebujeme Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond s 248 zaměstnanci? A Státní zemědělský intervenční fond s 900 zaměstnanci? K tomu ministerstvo zemědělství s 2074 lidmi? K čemu je Výzkumný ústav rostlinné výroby s 321 člověkem a Výzkumný ústav pro okrasné zahradnictví s 215 lidmi? Potřebujeme Výzkumný ústav myslivosti se 159 lidmi? Co asi dělá každý den osm hodin 487 lidí na Státní rostlino-lékařské správě? A co zapomenutých 950 úředníků Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského? Mohl bych pokračovat donekonečna. Předchozí výčet je citací z materiálu, který navrhuje cestu, jak se zbavit deficitu veřejných financí. Sepsal ho Petr Mach, ekonom, bývalý poradce Václava Klause a předseda Strany svobodných občanů. V Českém rozhlasu 6 jsme se ho ptali, jestli je na rok 2011 plánovaný schodek ve výši 135 miliard opravdu kapitulací v boji se státními dluhy.
Petr MACH, předseda Strany svobodných občanů, ekonom, bývalý poradce Václava Klause
——————–
Tak za prvé těch 135 miliard korun deficitu státního rozpočtu, o kterém mluví Nečasova vláda, je pouze část toho deficitu veřejných financí, který chystají, protože oni hovoří o tom, že 135 miliard by byl ten deficit přímo ve státním rozpočtu. Nicméně kolem státního rozpočtu jsou další takzvané parafiskální fondy, zejména fond dopravní infrastruktury. A hovoří se o tom, že ten celkový deficit veřejných financí by měl být 4,6% hrubého domácího produktu, což je asi 175 miliard korun, takže to je obrovský deficit, který znamená nárůst státního dluhu o dalších 175 miliard korun v příštím roce. A znamená to samozřejmě do budoucna i další nárůst úrokových nákladů. Takže já jsem hovořil o tom, že pokud se chceme zbavit do budoucna břemene těch obrovských úrokových nákladů, tak musíme přestat vytvářet nový dluh, neboli začít hospodařit s vyrovnaným rozpočtem a proto se konají volby na jaře, aby se stihla vytvořit vláda, která stihne připravit státní rozpočet na další rok. A mně připadá, že tato vláda Petra Nečase na to v podstatě rezignovala, že přijímá ten deficit víceméně tak, jak to vychází. A žádné zásadní změny zákonů nechystá, rozhodně nechystá vyrovnání státního rozpočtu od příštího roku. A možné to určitě by to bylo.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Ten váš pohled na věc je ale spíše výjimečný, protože pokud člověk sleduje v médiích běžnou debatu o rozpočtu, tak interpretace je taková, že současná vláda podnikne tvrdé škrty ve výši až 70 miliard. Bohužel deficit zůstane na té úrovni, o které jste mluvil. Takže vy si myslíte, že nestačí to, co udělá Nečasova vláda. Tam jsou nějaké škrty v sociálních dávkách, nějaké škrty ve státní správě, o těch se mluví nejčastěji. A že by se dalo dělat něco více?
Petr MACH, předseda Strany svobodných občanů, ekonom, bývalý poradce Václava Klause
——————–
To jsou velmi mírné škrty, což vidíme na tom, že deficit zůstává na úrovni 175 miliard korun, což ovšem znamená, že se zdá být potom iluzí, že se ten rozpočet vyrovná někdy v budoucnu jenom tím, že, řekněme, ekonomika poroste. Protože jestliže se vytvoří další dluh, tak každý další ministr, každá další vláda, která zde bude v příštích letech, to bude mít těžší, protože to úrokové břemeno bude ještě vyšší, než je letos a než bylo loni a než bylo předloni. Neboli čím později se ten rozpočet bude vyrovnávat, tím to bude vlastně obtížnější nebo dokonce nemožnější.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Vy jste už před volbami popsal kroky, které by šly podniknout, aby se ten dluh skutečně začal snižovat a deficit se úplně vymazal. A mimo jiné tam navrhujete zrušit, přímo zrušit některé státní úřady, chcete snížit sociální dávky rodinám na úroveň před rokem 2005. Chcete zmrazit důchody. To si myslíte jednak, že to stačí a jednak, že to je možné prosadit?
Petr MACH, předseda Strany svobodných občanů, ekonom, bývalý poradce Václava Klause
——————–
Svobodní prezentovali výčet právě možných úsporných opatření, které by vedly k vyrovnání státního rozpočtu. Připouštím, že může bejt i úplně jiná kombinace škrtů, než jsem já navrhoval, ale podstatné je to, že pokud budeme dále rozdávat sociální dávky na dluh, tak tím jenom zvětšujeme problém, který potom přijde. To jsem viděli v Řecku, co přichází. Například jsme navrhovali odstranit státní dotace ke stavebnímu spoření, teď vláda chystá jejich snížení na polovinu, což je fajn, ale jejich zrušení by bylo fiskálně rozpočtově samozřejmě rozumnější.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Jinými slovy, Nečasova vláda zůstává maximálně na půli cesty, takhle byste hodnotil ty záměry, o kterých se zatím mluví.
Petr MACH, předseda Strany svobodných občanů, ekonom, bývalý poradce Václava Klause
——————–
Já bych řekl přinejlepším na půli.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Už když Nečas hovoří o nějakých škrtech, tak logicky jsou proti tomu protesty těch skupin zájmových, kterých se to dotkne. Vy chcete jít ještě dál. Nedostaly by se celé sociální vrstvy do tíživé situace? Mohou rodiny žít bez současné výše dávek a důchodci bez valorizace důchodů, aniž by se snížila jejich životní úroveň?
Petr MACH, předseda Strany svobodných občanů, ekonom, bývalý poradce Václava Klause
——————–
Jde o to, že když budeme dávat sociální dávky na dluh, tak to snížení životní úrovně bude o to horší, protože to celé stojí ty úroky navíc. To je prostě triviální až na to, že někdo chce prostě to řešení pouze odkládat, byť za cenu toho, že to bude drastičtější v těch dalších letech. To mi nepřipadá rozumné a to, co jsme navrhovali my, jako například omezení podpory ke stavebnímu spoření, to může bejt takzvaně bolestivé, ale samozřejmě, že to každý přežije. Také jsme navrhovali řadu opatření, která by v podstatě bolestivá nebyla. Pokud dnes musí provozovatelé kasin odvádět nějaká procenta ze vsazených částek takzvaně na dobročinnost, v podstatě do libovolných nadačních fondů, které si zřídí, tak my jsme navrhovali, aby to byla poctivá daň, aby to odváděli do státního rozpočtu místo do těch svých neprůhledných nadačních fondů. To by byl dodatečný příjem. Navrhovali jsme zrušení povinného přimíchávání biopaliv do benzinu, do nafty, které zdražuje prakticky o korunu na litr paliva. A tím pádem u nás tankuje méně řidičů a radši natankují v Rakousku nebo v Polsku. Takže kdyby se povinné přimíchávání biopaliv do benzinu, do nafty zrušily, tak státní rozpočet vybere mnohem víc na spotřební dani.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Vy jste teď vlastně zmínil, že by šly zvýšit i rozpočtové příjmy. To znamená, že by se spíše už některé finanční toky zaměřily spíše do státního rozpočtu, než že by se dostaly k nějakým určitým zájmovým skupinám. Rozumím tomu správně?
Petr MACH, předseda Strany svobodných občanů, ekonom, bývalý poradce Václava Klause
——————–
Přesně tak, protože cena mnohého zboží, a nejsou to právě jenom benzin a nafta, jsou to další produkty, jsou zatíženy v neprospěch spotřebitelů, aniž by z toho měl příjem státní rozpočet. Mají z toho příjem ty zájmové skupiny, a to je velmi špatně. Takže stačí tyto příjmy přesměrovat směrem do státního rozpočtu. Pro spotřebitele se nic nezmění, respektive se jim ty produkty zlevní. A státní rozpočet si přijde na dodatečné peníze, to je ten základní princip, který bychom měli uplatňovat. A který bohužel absolutně nevidím u této vlády.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
A kolik by se tak dalo získat peněz? Přece jen jsou potřeba sehnat vysoké částky. Proto se třeba hovoří o tom zvyšování DPH, která může přinést desítky miliard.
Petr MACH, předseda Strany svobodných občanů, ekonom, bývalý poradce Václava Klause
——————–
Ona přinese desítky miliard, ale na úkor toho, že to zaplatí spotřebitelé navíc. A to je špatně. Takže já říkám, hledejme nejdřív ty cesty, kde můžeme získat do státního rozpočtu peníze navíc, aniž bychom tím zatížili spotřebitele. Tímto způsobem podle těch mých výpočtů lze získat až 20 miliard korun. Neboli aniž by se zvýšily jakékoliv daně, jakákoliv DPH, pouze že některé současné platby, které platíme ve prospěch zájmových skupin, by se buď přejmenovaly na daň, nebo by se jinak směřovaly do státního rozpočtu. Samozřejmě, že tyto dodatečné příjmy nebudou stačit na to, aby se rozpočet vyrovnal, takže ty výdajové škrty jsou nezbytné. A zase, tam je potřeba hledat ty úspory nejprve tam, kde to je nejmíň bolestivé, respektive, kde to nejmíň slouží ke skutečným úkolům nebo účelům státu. Což je na prvním místě stavební spoření, naprosto zbytečný výdaj ve výši 15 miliard korun ročně.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Zmínil jste ve svých studiích také to, že stát může prodat nějaký majetek. Má ho ale tolik k dispozici po létech privatizace?
Petr MACH, předseda Strany svobodných občanů, ekonom, bývalý poradce Václava Klause
——————–
Tak já jsem zmiňoval některé firmy typu Pivovar Vyškov, kde není důvod, aby stát vlastnil, nebo firma Korado, která vyrábí ústřední topení. To jsou firmy, které se pohybují běžně na trhu a není to nic, co by mělo strategický význam pro Českou republiku jakožto stát. Takže tady není žádný důvod, aby to stát držel, stát není dobrým hospodářem. Soukromník by tam určitě uměl dělat lepší hospodářský výsledek a stát by na tom měl ještě něco na daních, zatímco takhle stát hospodaří a je rád, když tam není vysoká ztráta jako v případě například právě Českých aerolinií. Takže tento typ podniků by stát podle mého názoru měl prodat. Nelze z toho čekat nějaký velmi vysoký zisk, naopak někdy bude lepší tu firmu prodat za velmi málo peněz, jenom aby jí stát nemusel nadále dotovat, to je příklad právě Českých aerolinií. Kdyby je stát nechal zbankrotovat nebo prodal třeba za korunu, tak je to stále výhodnější, než do toho sypat tři miliardy ročně.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Vy jste zmínil známý případ záchrany ČSA v miliardové hodnotě. Teď stát ručí za nové a nové půjčky Českých drah. O vydání dluhopisů se naposledy rozhodovalo teď 15.června. Dluhopisy ve výši desítek miliard plánuje, také jste to už říkal, Státní fond dopravní infrastruktury. A tato státní pomoc či státní investice, ty podle vás nejsou nutné?
Petr MACH, předseda Strany svobodných občanů, ekonom, bývalý poradce Václava Klause
——————–
Nutné, to je otázka. Na Mars taky poletíme, až na to budeme mít. Takže pokud na to nemáme, tak nemůžeme mít zatím supermoderní vlaky nebo dálnice všude, kde bychom je chtěli mít. To je prostě realita. To, že by bylo lepší mít hnedka nebo loni nebo před deseti lety síť dálnic, je jasné, ale když na to nemáme, tak nemůžeme ty peníze vynakládat. Kdybychom jinak hospodařili vyrovnaně, tak by bylo jistě akceptovatelné, aby se nějaká firma typu České dráhy zadlužila, když by měla plán, jak to splatit, ale bohužel ona ten plán nemá, ona má pouze vágní příslib od vlády, že bude dostávat desítky miliard v následujících deseti letech, ale je to opět z kapes daňových poplatníků. Takže problém je, když stát vytváří dluhy mimo kontrolu, mimo státní rozpočet, jako je to například v Českých drahách nebo ve Státním fondu dopravní infrastruktury. Pak to vypadá, že deficit je v uvozovkách jenom 135 miliard, ale ta realita je mnohem horší. A budeme to všichni muset platit v budoucnu.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
A vám by nevadilo, kdyby zkrachovaly České aerolinie, České dráhy a případně se v těch nejbližších letech úplně přestaly stavět dálnice?
Petr MACH, předseda Strany svobodných občanů, ekonom, bývalý poradce Václava Klause
——————–
Za prvé, kdyby přestaly zítra létat České aerolinie z toho důvodu, že by neměly na splátky leasingu za letadla a na výplaty svých pilotů, tak se nestane vůbec nic. A hnedka druhý den velmi rády zaujmou po Českých aeroliniích místo soukromé letecké společnosti. A bylo by to samozřejmě kuprospěchu spotřebitele, protože ty soukromé dokážou létat a poskytovat služby efektivněji než moloch Českých aerolinií. Takže ptáte-li se mě, jestli by mně to nevadilo, tak bych byl naopak jako daňový poplatník rád, že už tam nemusím dosypávat své peníze, když by to soukromý sektor dokázal dělat efektivněji.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
A totéž platí pro státní dráhy?
Petr MACH, předseda Strany svobodných občanů, ekonom, bývalý poradce Václava Klause
——————–
Tak totéž platí pro státní dráhy, které jsou ještě mnohem větší moloch, který polyká ještě mnohem více peněz daňových poplatníků. Je jasné, že soukromí provozovatelé by dokázali nabízet dopravní služby ať nákladní nebo osobní efektivněji, levněji.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Teď je problémem s tím, že je rozestavěna spousta dálnic a shánějí se peníze. Myslíte si, že pokud by se nevydávaly dluhopisy, tak by řešením mohly být projekty PPP, tedy spolupráce veřejného a soukromého sektoru, kdy by peníze zpočátku dodal právě ten soukromý sektor.
Petr MACH, předseda Strany svobodných občanů, ekonom, bývalý poradce Václava Klause
——————–
To je zadlužení jako každé jiné. Ty projekty takzvaně PPP se staly populární zejména v Řecku a jinde, když si mnozí úředníci mysleli, že závazek vůči soukromýmu sektoru, který nemá podobu dluhopisů, ale má podobu smlouvy o tom, že se bude třeba deset let platit jakýsi stínové mýto, že se nemusí vykazovat do Bruselu jako závazek. Ale realita je taková, že když stát podepíše se soukromou firmou smlouvu, že ta firma, řekněme, teď dodá 50 miliard a stát jí to pak bude jakoukoliv formou splácet následujících padesát let, tak to znamená, že stát bude muset těch padesát let vynakládat peníze, aby těch padesát miliard splatil. Je to stejný, jako kdyby si stát vzal úvěr nebo vydal obligace za padesát miliard, tu dálnici nechal tu soukromou firmu postavit, takže takzvaně PPP je pouze účetní trik, jak některé dluhy nevykazovat do Bruselu, ale z hlediska zadlužení státu to je úplně stejné.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Vy tedy navrhujete, aby stát na výdajích ušetřil přes sto miliard, těch sto miliard, to je cirka tři procenta hrubého domácího produktu. A nesníží se tím tedy ekonomický výkon země, to podle selského rozumu tak vypadá a upozorňuji, že před snížením státních výdajů dnes varují ekonomové, jako je například Paul Krugman.
Petr MACH, předseda Strany svobodných občanů, ekonom, bývalý poradce Václava Klause
——————–
Zjednodušeně řečeno, levicoví ekonomové, jako třeba Paul Krugman před tím varují a zase jiní říkají, že to tak není. Jde o to, že pokud se stát zadlužuje, tak to nejsou peníze do ekonomiky navíc. Stát vydá dluhopisy, nebo si vezme půjčku od banky a ta banka, která má prostředky od střadatelů, potom nebude moci poskytnout půjčky jiným soukromým subjektům na jejich soukromé projekty, na jejich soukromé investice. Odborně se tomu říká efekt vytěsňování soukromých investic státním zadlužením. Jde o to, že státní výdaje na dluh nejsou žádné peníze navíc, které by tu ekonomiku mohly rozpumpovat. Jeden americký ekonom přirovnal toto nalívání peněz státu do investic k tomu, že bychom vzali kyblíček, šli do bazénu, nabrali v jednom rohu do toho kyblíčku vodu a pak s velkou pompou na druhém konci bazénu to vodu z kyblíčku nalili do toho bazénu a mluvili bychom o tom, jak jsme přilili investice do ekonomiky a rozhýbali ekonomiku. Takže ty peníze v té ekonomice obíhají jenom jedny. A stát, ať už je vezme daňovým poplatníkům přímo jako daň, nebo ať si je půjčí u bank, tak tím nepřidá žádné peníze do ekonomiky navíc. Samozřejmě, že platí to, že jakékoliv narušení struktury poptávky v ekonomice může způsobit určité rozkolísání. Takže pokud stát, řekněme, dává peníze, které získává na dluh jedním směrem, například do kapes rodin, které pobírají sociální dávky nebo ve prospěch stavebního sektoru a přestal by tak činit, tak by došlo v ekonomice k určitýmu přesměrování peněz. To znamená, z toho makroekonomického hlediska by peněz v ekonomice samozřejmě neubylo, ale pouze by došlo k přesměrování. Já tvrdím, že by to bylo přesměrování ve prospěch efektivnějších výdajů. Každopádně ta změna struktury někdy vyvolává určité rozkolísání, než se ti zaměstnanci a jiné vzácné zdroje přesunou z jednoho sektoru do druhého, tak to může krátkodobě způsobit nějaký nárůst nezaměstnanosti, ale v tom celkovém součtu to je vždycky pozitivní krok.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Vy dáváte za příklad země s nulovým deficitem Švýcarsko. Rozpočtový přebytek má tradičně Norsko. Může ale Česká republika, která nepatří k nejbohatším, následovat příklad zemí, které dokážou nakonec nahradit výpadky rozpočtových výdajů vždy mohutným vývozem nových technologií a služeb, v případě Norska také plynu.
Petr MACH, předseda Strany svobodných občanů, ekonom, bývalý poradce Václava Klause
——————–
Tak především Švýcarsko je, řekl bych, vhodným příkladem v tom, že v roce 2001 si schválili v referendu změnu ústavy, která v podstatě nařizuje vládě vyrovnaný rozpočet. Oni to udělali a netušili, že v roce 2008 přijde globální krize, ale byli nuceni v očekávání poklesu ekonomiky a v očekávání nižších příjmů státního rozpočtu seškrtat státní výdaje. A tento příklad Švýcarska nám ukazuje, že to přizpůsobení výdajů příjmům se odrazilo na vývoji ekonomiky pozitivně. Prostě švýcarská ekonomika i navzdory tomu, co by třeba říkal pan Krugman, poklesla mnohem méně než jiné státy, které krugmanovsky hospodařily v době krize na dluh. Takže právě ten příklad Švýcarska nám ukazuje, že seškrtání výdajů a přizpůsobení příjmů může být pozitivní. Nejenom, že stát nebude zatížen úrokovými platbami, ale ekonomika se přizpůsobí a lidé dál budou chodit do práce, odvádět daně, je to prostě funkční případ.
Petr HOLUB, moderátor
——————–
Deficit státního rozpočtu není nutný, půjčky si bereme zbytečně a úroky z nich platíme zbytečně také. Radikální názory známého ekonoma Petra Macha jste slyšeli v magazínu Zaostřeno na finance, který společně připravily Český rozhlas 6 a Aktuálně.cz. Techniku měla na starosti Jitka Procházková a pořadem provázel Petr Holub.
