Pobídky, kterými vláda láká zahraniční investory, deformují tržní prostředí
Petr Mach, analytik Centra pro ekonomiku a politiku, říká o investičních pobídkách:
Petr Mach, analytik Centra pro ekonomiku a politiku, říká o investičních pobídkách:
Agentura Standard & Poor’s snížila rating korunových závazků České republiky. Znamená to, že se podle analytiků S&P snížila pravděpodobnost, že česká vláda bude v budoucnu řádně a včas splácet své obligace. Rating slouží vedle úrokových sazeb a odhadu vývoje kurzu jako základní informace investorům, kteří investují do vládních cenných papírů po celém světě. V důsledku snížení ratingu budou ochotni kupovat české obligace – tj. půjčovat vládě – pouze za vyšší reálný výnos.
Nahrazení národní měny eurem může mít vliv na inflaci, nezaměstnanost a hospodářský růst. Nicméně při zavádění eura v Evropské unii převážily ideologické motivy a momentální nadšení politických vůdců pro nadnárodní instituce nad ekonomickými argumenty. Dnes je předčasné hodnotit, jak euro prospělo či uškodilo evropské ekonomice, každopádně jeho zavedení nedokázalo zabránit trvalému poklesu míry růstu evropské ekonomiky. Domnívám se, že slovenské ekonomice by zavedení eura neprospělo.
Když o silvestrovské půlnoci 2001 Němci vítali s novým rokem i novou měnu euro, netušili, že se stanou jeho první obětí.
Viceguvernér ČNB Oldřich Dědek (HN 25.11.02) označil Václava Klause za pomýleného za to, že označil brzký vstup středoevropských zemí do eurozóny za nerozumný.
Veřejné finance na Slovensku trpí podobnými problémy jako v České republice a vyznačují se vysokými deficity a rostoucím veřejným dluhem. Na rozdíl od české vlády je však slovenská vláda, jak napovídá její programové prohlášení, odhodlána některé problémy řešit.
Pravděpodobně v červnu příštího roku nás čeká referendum, ve kterém se budou občané moci vyslovit, zda si přejí či nepřejí, aby Česká republika vstoupila do Evropské unie. Pro zastánce svobody bude přitom podstatné zvážit, zda by vstup vedl ke zvýšení či k omezení svobody.
Tzv. vpuštění soukromého kapitálu do stavby ostravské dálnice D47 v pojetí vlády není nic jiného než další zvýšení zadlužení státu, tedy občanů tohoto státu. A další zvýšení mandatorních výdajů.
V září skončily na Slovensku parlamentní volby sestavením pravicové vlády. V opozici zůstalo HZDS Vladimíra Mečiara, levicově populistický SMER Róberta Fica a Komunistická strana Slovenska.
Premiér Vladimír Špidla opakovaně vyzývá banky, aby aktivněji půjčovaly podnikatelům a podpořily tak snahu vlády o obnovu povodní poničeného majetku. "Myslím, že se do obnovy povodněmi zasažených území musí více zapojit bankovní sektor, stejně jako do úsilí vlády o udržení ekonomického růstu," prohlásil např. nedávno předseda vlády na ekonomickém fóru. Mnozí komentátoři podezřívali Špidlu z vyvíjení politického tlaku, jenž by mohl vést k poskytování úvěrů, které by byly motivovány více politicky než ekonomicky, a které by se tudíž v budoucnu mohly ukázat jako špatné. Tato kritika vychází z logické úvahy, že kdyby bylo pro banky výhodné poskytovat úvěry v objemu, který připadá adekvátní premiérovi, dělaly by to i bez jeho doporučení.